Krátká odpověď: Kojení spolehlivě chrání před otěhotněním v prvním půlroce po porodu, když platí tyto podmínky: dítě dostává jen mateřské mléko (výlučné kojení), kojíte podle potřeb dítěte ve dne i v noci, dítě nedostává dudlík ani lahev, spíte spolu a ještě nemáte menstruaci. Pak otěhotní jen asi 1–2 ženy ze sta.¹ ² Mezi 6. a 12. měsícem ochrana kojení slábne a do prvních narozenin dítěte otěhotní zhruba 3–8 % kojících žen, které ještě nemenstruují.² ³ ⁴ Jak dítě roste, klesá postupně hladina prolaktinu. Jak rychle, je individuální. Návrat plodnosti totiž nezávisí jen na prolaktinu, ale i na výživě, fyzické zátěži a odpočinku.¹² ¹³ Plodnost se tak vrací postupně, u každé ženy jinak. Kvůli dalšímu miminku nemusíte odstavovat.
Na téma plodnosti se mě ženy ptají často. Kojí roční nebo dvouleté dítě, chtěly by další miminko a slyší ze všech stran, že „nejdřív musí odstavit“. Není to pravda. Vybrala jsem otázky, které ženy posílaly do poradny na webu mamila.sk, a k nim to, co o návratu plodnosti při kojení víme.
„Dva roky po porodu a pořád žádná menstruace. Je to normální?“
Žena kojí dvouletou dceru podle potřeb, i v noci a při usínání. Menstruace pořád nepřišla. U gynekologa je všechno v pořádku. (dotaz v poradně MAMILA)
Ano, je to normální. Kojícím ženám se menstruace vrací průměrně kolem 14–17 měsíců po porodu. Vyplynulo to z průzkumu mezi kojícími ženami na Slovensku. Některé ženy menstruují už po pár měsících, jiné až po druhém roce dítěte. Obojí je běžné.
Kdy se menstruace vrátí, nejvíc souvisí s tím, jak často dítě kojíte a kdy začalo jíst příkrmy.⁵ ⁶ V cyklu přichází nejdřív ovulace a až potom menstruace. Proto můžete otěhotnět dřív, než po porodu poprvé menstruujete.
Laktační amenorea - stav když žena po porodu nemá menstruaci - je pro tělo přirozená a není to nic, z čeho byste měla mít strach. Pro vaše tělo je to biologicky normální situace, kterou očekává.
Na kojení není pro návrat cyklu potřeba nic měnit. Kojení - hladiny prolaktinu - navíc není jediná příčina toho, proč se cyklus nevrací. Tělo potřebuje čas a správné podmínky na to, aby znovu začalo ovulovat.
Místo čekání na menstruaci se můžete zaměřit na známky plodnosti - naučit se pozorovat plodný hlen. Dle Creightonského modelu se můžete naučit pozorovat a zapisovat plodné dny (například na plodar.sk, slovensky). Tak poznáte, že se ve vašem těle něco děje, ještě než menstruace přijde.
„Chci další miminko, ale nechci odstavovat. Jde to?“
Žena kojí ročního syna a ráda by otěhotněla. Kojení ukončit nechce. (dotaz v poradně MAMILA)
Jde to. Kojte dál a snažte se o miminko. Plodnost se vrátí, jen nikdo neumí říct přesně kdy to bude. Plodnost se totiž vrací postupně. Ve studii z Chile ovulovalo v 6 měsících po porodu 37 % kojících žen, ve 12 měsících už 97 %.⁷ První cykly po porodu ale často nejsou úplné. Druhá polovina cyklu, kdy se děloha připravuje na uhnízdění (luteální fáze), bývá zpočátku krátká. S každým dalším cyklem se zlepšuje, i když dál kojíte.⁷ ⁸ Když se vám menstruace vrátí a hned neotěhotníte, není to nic neobvyklého.
Po roce už kojení plodnost výrazně netlumí. Mnohem víc ji ovlivňuje, jak náročná je pro vás péče o dítě. Odstavení péči o dítě jednodušší mnohdy neudělá. Může se stát pravý opak: přijdete o nejjednodušší způsob, jak dítě uklidnit a uspat.
Proč se tedy často zdá, že odstavení „zabralo“? Ženám se odstavení většinou doporučuje v době, kdy by se jim plodnost vracela tak jako tak. A odstavení často změní, jak péče o dítě vypadá: kdo k němu v noci vstává nebo kdo ho může pohlídat. To ženám může opravdu ulevit. Jenže s kojením to tolik nesouvisí. I kojené dítě může být u babičky, chodit do školky nebo strávit noc s tátou na chatě (záleží na věku a temperamentu dítěte).
Výzkumů o ženách, které kojí batole a snaží se otěhotnět, je zatím velmi málo. Většina studií se zabývala kojením jako antikoncepcí, tedy tím, jak kojení otěhotnění oddaluje.
Měla jste dřív problém otěhotnět?
- Ne: Hledejte způsoby, jak si v běžném životě najít chvíle na odpočinek a na psychické i fyzické uvolnění. Více níže.
- Ano: Sledujte své známky plodnosti. Nebojte se jít ke svému lékaři nebo ke specialistovi. Léčba neplodnosti se s kojením nevylučuje.
„Lékař mi nechce změřit hormony. Neměla bych si nechat udělat prolaktin?“
Proč menstruace nepřichází? (dotaz v poradně MAMILA)
Prolaktin je hormon, který se uvolňuje, když dítě saje, a řídí tvorbu mléka. Hladina prolaktinu se ale mění s každým kojením, takže jedno číslo z odběru krve vám o plodnosti moc neřekne.
Ve skotské studii ženám měřili prolaktin každých 10 minut celý den a noc. Když se dítě kojilo často, prolaktin zůstával zvýšený. Když méně často, mezi kojeními klesal, ale na každé kojení znovu vyskočil. A s tím, jak dlouho žena neměla menstruaci, hladina prolaktinu vůbec nesouvisela. Mnohem víc to souviselo s tím, kdy dítě začalo jíst i jiné jídlo.⁶ U kojících žen v Nepálu prolaktin postupně klesal s věkem dítěte. Ženy, kterým mezi kojeními klesal níž, už častěji menstruovaly.⁵ Ale ne všechny: menstruace se může vrátit, i když je prolaktin ještě zvýšený.⁵ ¹⁴
Zajímavé je srovnání dvou komunit z téže nepálské vesnice. Ženy z obou kojily podobně intenzivně. U jedné skupiny byl prolaktin po roce kojení stejný jako u žen, které nekojí. U druhé zůstával vyšší skoro dva roky a ženy měly delší odstupy mezi porody. Tyto ženy přitom tvrdě pracují na poli.¹¹ Jiná studie ze stejné oblasti ukázala, že když ženy v období nejtěžší práce hubly, jejich cyklus slábl.¹² A naopak dobře živené ženy na Papui-Nové Guineji kojily velmi intenzivně, a plodnost se jim přesto vracela zhruba v 11 měsících po porodu.¹³ Tělo zkrátka „počítá“ i s tím, kolik má energie a jak velkou zátěž nese.
Prolaktin se netvoří jen v mozku. Vzniká i přímo v prsu a najdeme ho i v mateřském mléce.⁹ Tvorba mléka tak není vázaná jen na těhotenství a porod. Kojit můžou i ženy, které nerodily a ženy po menopauze.¹⁰
Co plodnosti pomůže víc než odstavení
Na plodnost má velký vliv stres, přetížení a to, když si nemáte kdy odpočinout. Často větší než samotné kojení. Ženy doma s dětmi zažívají stres, málo spí a málokdy mají čas na odpočinek a čas pro sebe. Malé dítě dokáže unavit i několik dospělých, natož jednoho. Vyčerpávající není kojení, ale celá péče o malé dítě.
Řešením proto není odstavení, ale pomoc v domácnosti a s péčí o dítě. Podmínky, ve kterých si můžete odpočinout a vyspat se. Péče o sebe není luxus, ale nutnost. Na péči o dvouleté dítě byste neměla být sama. Řekněte si o pomoc partnerovi, rodině nebo kamarádkám, klidně si pomoc zaplaťte. A důležitá poznámka: chodit do práce není odpočinek.
Ulevit si můžete zkusit i v noci. Choďte spát spolu s dítětem, najděte si pohodlnou polohu na kojení vleže a přestaňte počítat, kolikrát se dítě vzbudilo. Tohle všechno často probíráme na podpůrných skupinkách.
„Jsem těhotná a pořád kojím. Neškodí to miminku v bříšku?“
Žena je ve druhém měsíci těhotenství a kojí šestnáctiměsíční dceru. (dotaz v poradně MAMILA)
Kojení v těhotenství je bezpečné a ve vědecké literatuře nejsou žádné důkazy, které by odstavení odůvodňovaly. Odstavením by dítě nepřišlo jen o mléko, ale i o blízkost a nejjednodušší způsob, jak se uklidnit a usnout. Proto by každý odborník, který odstavení navrhuje, k tomu měl vždy mít vážný důvod podložený výzkumem. Kojit můžete až do porodu a pak klidně obě děti zároveň (tandemové kojení, víc v článku MAMILY Dojčenie počas tehotenstva, slovensky).
Kdy se mi ozvat?
Když kojíte, chcete další miminko a nevíte, jestli s kojením něco dělat. Nebo když jste z péče o dítě vyčerpaná a potřebujete to s někým probrat. Podíváme se spolu, jak kojení vypadá a co s tím případně dělat.
Kojíte a přemýšlíte o dalším miminku? Ozvěte se mi. Brno a okolí u vás doma, telefonicky i online.
Objednat se
Víc čtení: MAMILA – Dojčenie a menštruácia (slovensky)
Související: Laktační poradenství · Příkrmy a kojení
Zdroje
- Labbok M. H., Hight-Laukaran V., Peterson A. E. a kol. (1997): Multicenter study of the Lactational Amenorrhea Method (LAM): I. Efficacy, duration, and implications for clinical application. Contraception 55: 327–336. Poznámka: Studie počítala s „plným nebo téměř plným“ kojením, ne jen s výlučným. Dítě se mělo kojit aspoň zhruba 10× krátce nebo 6× dlouze za 24 hodin, i v noci. Mezi kojeními nesměla být pauza 10 hodin a déle a víc než dvě pauzy delší než 6 hodin za týden. Malé dokrmy byly povolené: asi 30 ml týdně v 1. měsíci, 60 ml ve 2. měsíci, 90 ml ve 3. měsíci a tak dál. Jiné krmení než u prsu mohlo tvořit nejvýš 10 % krmení. Jako dokrm se počítalo i odstříkané mateřské mléko.
- World Health Organization Task Force on Methods for the Natural Regulation of Fertility (1999): The WHO multinational study of breast-feeding and lactational amenorrhea. III. Pregnancy during breast-feeding. Fertility and Sterility 72(3): 431–440.
- Ramos R., Kennedy K. I., Visness C. M. (1996): Effectiveness of lactational amenorrhoea in prevention of pregnancy in Manila, the Philippines. BMJ 313: 909–912.
- Labbok a kol. (1997), viz 1: ve 12 měsících 7,8 % těhotenství při běžném užívání.
- Stallings J. F., Worthman C. M., Panter-Brick C., Coates R. J. (1996): Prolactin response to suckling and maintenance of postpartum amenorrhea among intensively breastfeeding Nepali women. Endocrine Research 22(1): 1–28.
- Tay C. C., Glasier A. F., McNeilly A. S. (1996): Twenty-four hour patterns of prolactin secretion during lactation and the relationship to suckling and the resumption of fertility in breast-feeding women. Human Reproduction 11(5): 950–955.
- Díaz S., Cárdenas H., Brandeis A. a kol. (1992): Relative contributions of anovulation and luteal phase defect to the reduced pregnancy rate of breast-feeding women. Fertility and Sterility 58(3): 498–503.
- McNeilly A. S., Howie P. W., Houston M. J. a kol. (1982): Fertility after childbirth: adequacy of post-partum luteal phases. Clinical Endocrinology 17(6): 609–615.
- Marano R. J., Ben-Jonathan N. (2014): Minireview: Extrapituitary prolactin: an update on the distribution, regulation, and functions. Molecular Endocrinology 28(5): 622–633.
- Emmersen A.-P. B., Kronborg V. H., Illeborg L., Mathiesen E. R. (2008): A case of well-established breastfeeding for a 61-year-old woman after menopause. Journal of Human Lactation 24(2): 217–218.
- Stallings J. F., Worthman C. M., Panter-Brick C. (1998): Biological and behavioral factors influence group differences in prolactin levels among breastfeeding Nepali women. American Journal of Human Biology 10(2): 191–210.
- Panter-Brick C., Lotstein D. S., Ellison P. T. (1993): Seasonality of reproductive function and weight loss in rural Nepali women. Human Reproduction 8(5): 684–690.
- Worthman C. M., Jenkins C. L., Stallings J. F., Lai D. (1993): Attenuation of nursing-related ovarian suppression and high fertility in well-nourished, intensively breast-feeding Amele women of lowland Papua New Guinea. Journal of Biosocial Science 25(4): 425–443.
- Delvoye P., Delogne-Desnoeck J., Robyn C. (1976): Serum-prolactin in long-lasting lactation amenorrhoea. Lancet 2(7980): 288–289.